V pátek 18. srpna 2023 uspořádali opoziční zastupitelé za KDU-ČSL a Pro Lišovsko besedu v hornoslověnickém hostinci nad tématy bývalé fary, mostů a památkové zóny a s nimi spojenými problémy, které již delší dobou hýbají veřejným míněním nejen v Horních a Dolních Slověnicích nedaleko Lišova. Besedu zahájili zastupitel Martin Filip (KDU-ČSL) a Petr Chval (Pro Lišovsko). Od samého počátku měli občané spoustu dotazů, někteří však i přetrvávající stereotypní argumenty, což navodilo počáteční frustraci většiny přítomných. Besedy se zúčastnil také starosta města Lišov Jiří Švec (STAN a Sdružení nezávislých kandidátů Lišovsko – SNK Lišovsko). Přestože přijel jako běžný občan, počáteční frustraci významně posílil svými příspěvky do debaty, a tak dostala beseda náboj hodný Divokého západu. Situaci pak nezachránil ani místostarosta Pavel Dvořák (SNK Lišovsko), ani radní Michal Přibyl (SNK Lišovsko). Ze strany „občana“ Jiřího Švece po udělení slova postupně převládla snaha předkládat jím již dříve prezentovaná nepodložená tvrzení a následně ani nepustit opoziční zastupitele ke slovu, bez jakýchkoliv podkladů či důkazů zpochybnit dostupné argumenty a vyzdvihnout nepodstatná fakta. Na připomínky a dotazy některých účastníků se tak bohužel vůbec nedostalo. I proto se organizátoři dohodli na nutném pokračování v dohledné budoucnosti, což také veřejně deklarovali.
Problémy ve Slověnicích odstartovala demolice klasicistní fary z konce 18. století před třemi lety a s ní související nerespektování vlastního územního plánu města Lišov. Bohužel nedošlo k řádnému projednávání a komunikaci se zastupiteli ani občany. Není proto divu, že se k tomu postupně přidaly i další problémy. Tímto jednáním se totiž město Lišov zviditelnilo daleko za hranicemi kraje, a tudíž na to reagovaly i jiné instituce. Po faře tak přišlo na přetřes kamenné trojmostí z 19. století a návrh na prohlášení venkovské památkové zóny, sahající díky rybníku Dvořiště až do části katastru sousedního Smržova. Jak se zdá, na těch Slověnicích přece jenom něco bude! Všechny tyto záležitosti se totiž účelově využívají k propojování na nepohodlné jednotlivce i organizace, přestože se vlastně jedná o jeden velký paradox.
Venkovské památkové zóny nevyhlašují obce, stejně tak není v jejich kompetenci vyhlášení takových zón zamítnout v radě či zastupitelstvu anebo pro ně hlasovat. Napjatá atmosféra, která se poněkud vyostřenou besedou táhla, však nahrávala přesně opačnému dojmu, tudíž se přítomní mohli klamně domnívat, že zodpovědnost za prohlašování památkových zón leží právě na zastupitelích. Situaci nepřispívá ani fakt, že nikdo z vedení města Lišov nikdy veřejně nekomunikoval způsob, klady ani zápory vyhlašovacího procesu, o němž se na schůzích rady města diskutovalo již v roce 2014. Snadno se pak uvěří tomu, že podnět na prohlášení podal někdo z místních, přestože navrhovatelem je organizace se sídlem na jižní Moravě. Druhý paradox se týká mostů. Celé historické mostní těleso, optimálně navržené krátce po polovině 19. století pro konkrétní místo jako sypaný kamenný val s mnohem delší životností než železobetonový objekt, totiž vůbec není majetkem města Lišov. Spolu s komunikací II/148 ho vlastní Jihočeský kraj, kde Jiří Švec zastával v letech 2016–2020 místo radního pro dopravu. „Zajímalo by mě, proč se už dnes nestaví kamenné mosty, když jsou ve všem lepší než ty železobetonové.“ zeptal se poněkud nepochopitelně místostarosta Pavel Dvořák v reakci na slova památkáře Jana Elišky, který se besedy též zúčastnil a měl s sebou odborné expertízy a četné podklady. Z nich také v průběhu besedy citoval. Při jižním okraji Dolních Slověnic sídlí dlouhá léta spediční kamionová firma a historický most na ni působí jako nepohodlný retardér. S odůvodněním na usnadnění průjezdnosti kamionové dopravy se při obhajování demolice stávajícího trojmostí a nahrazení novým, železobetonovým objektem, odvolával také starosta Jiří Švec. Nejde přitom o rekonstrukci, jak je městem Lišov prezentováno, ale o zcela novou stavbu, výrazně měnící krajinný ráz a prostředí jihočeské vesnice. Navíc se jedná podle územního plánu města Lišov o technickou památku a město prosazováním destruktivního záměru opět poruší jak svá vlastní pravidla, tak mezinárodní úmluvu o ochraně architektonického dědictví Evropy. Volné, nezpoplatněné cestě pro silniční nákladní dopravu ve Slověnicích, potažmo celé trase z Lišova do Lomnice nad Lužnicí, tak dává vedení města Lišov jasně zelenou. Třetím paradoxem je samotné farní zbořeniště, na jehož místě mělo vzniknout několik málo parkovacích míst. Jejich projekt je samostatný, a proto není rekonstrukcí nebo stavbou nového mostu ovlivňován. Pozemek je totiž, na rozdíl od trojmostí, v majetku města Lišov. Otázkou tedy je, proč už není parkoviště dávno hotové. A zamýšlel se někdo nad bezpečností při užívání takového parkoviště přímo v zatáčce?
Téma tedy skutečně přesahuje rámec dvou vesnic a zůstat i nadále jen u vyhrocených emocí a domnělé demonstrace síly davu, který má jednostranné informace, nikam nevede. Jen účelově slouží k vyvolání vulgárních reakcí, zakrytí neochoty ba i pochybení v procesním jednání a svalování viny na nepohodlné občany a instituce. Třeba prostřednictvím argumentů o petici, která vlastně nic neovlivnila, anebo naopak zamlčováním jiných možností řešení stavu věci. V napjaté situaci je třeba naopak v klidu argumentovat dostupnými vyjádřeními odborníků a vzájemně je konfrontovat. Tato nutnost je vidět třeba na posudcích k uvedenému trojmostí, na které byly vyhotoveny dvě zcela protichůdné expertízy. Jedna jihočeskou správou silnic v období, kdy byl Jiří Švec radním pro dopravu, druhá od nezávislého odborníka. Mosty při místním šetření pak obhlédl další expert. Opoziční zastupitelé přitom disponují dostatečným množstvím podkladů, včetně postupů města Lišov v dané situaci.
Dolní i Horní Slověnice se nejen následkem nerespektování vlastního územního plánu samotným městem Lišov již několik let zmítají se zbořenou farou, návrhem na vyhlášení památkové zóny a diskutabilním řešením na přemostění rybníka Dvořiště mezi pravdou a lží. Na vině je nedostatečná komunikace s občany, ale podle ministerstva kultury také selhávání stavebního úřadu a samotného města Lišov. I proto by si zasloužily více pozornosti od svých zastupitelů, ale třeba i od médií. Zajímavá by byla třeba konfrontace s názory současných i bývalých politiků, žijících přímo ve Slověnicích. Tedy radního Jana Kročáka (za ČSSD) a bývalého předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha (ČSSD), který se se zástupci města i dalšími občany osobně účastnil i místního šetření k památkovým zónám v červnu letošního roku. Představitelé obou opozičních uskupení udělali nutný a možná i první krok k nápravě. Rezolutně totiž odmítají neoprávněné napadání některých občanů a institucí a jejich vykonstruovaná obviňování. V nich se záměrně spojuje to, co spolu vlastně nesouvisí anebo to aktuální stav vůbec neovlivňuje. „Není problém se dle zájmu osobně znovu setkat a na tyto podklady se společně podívat.“ uvedl v závěru besedy Martin Filip a vyjádřil tím ochotu v diskusi dále pokračovat. Vždyť pouze tak zabráníme ničení dosavadních vztahů i hodnot, započatého lehkovážným úmyslem i jednostrannou komunikací ze strany města Lišov. Všem občanům ze Slověnic i okolí, kteří přišli na besedu diskutovat, patří velký dík za odvahu i zájem o věc.
Kontakt pro média
Ing. Ondřej Kubala, zastupitel města Lišov a předseda místní organizace KDU-ČSL Lišov | telefon: 723622500 | e-mail: KubalaOndrej@seznam.cz | URL www.kdulisov.cz