Již několik let se zamýšlím nad tím, co je úkolem komunálních politiků – obecních zastupitelů. Tyto myšlenky vždy zesílí s blížícími se volbami. V malém městě, jako je Lišov, se více či méně všichni známe, a proto každý ve volbách dává hlas tomu, kdo je mu něčím blízký – přátelstvím, stejnými názory, odvedenou prací, která za ním zůstává. Z tohoto důvodu si myslím, že mnoho voličů možná ani nečte volební programy jednotlivých stran. Nebo je přečte, ale nepřikládá jim větší váhu při svém rozhodování.
Nicméně kandidující strany tyto předvolební programy sestavují a zveřejňují, nic jiného jim ani nezbývá. Nějak přece potenciální voliče oslovit musí. V komunální sféře jsou si tyto sliby, plány či rekapitulace vesměs podobné. Zastupitelé přece řeší to, kde co opravit, jaká ulice potřebuje nový chodník, která budova potřebuje novou fasádu, kde je jaká rozbitá cesta. A o tom všem jsou více či méně všechny předvolební programy jednotlivých stran.
A já se sám sebe slovy Járy Cimrmana ptám: „A není to málo …?“. Vždyť přece taková věc jako je kvalitní správa obecního majetku by měla být pro zastupitele naprostou samozřejmostí. Pro starostu, radní a všechny zastupitele je přece prvořadým úkolem co nejlépe spravovat obecní majetek a udržovat ho v co nejlepší kondici pro další generace. Tím, že spravujeme nám svěřený majetek lidí, se nemusíme chlubit, to beru jako naprostou samozřejmost.
Co bych tedy očekával od zastupitelů hodných své funkce v dnešní době? Že město a jeho místní části jasně nasměrují do budoucnosti a dají občanům vizi, jak bude vypadat za 10, 20 či 50 let. Samozřejmě nemůžeme chtít, aby nám přesně narýsovali, jak to později bude vypadat. Očekával bych, že představí koncept, kudy se má město ubírat tak, aby nezakrnělo jenom v opravách chodníků, údržbě kanalizace a stavbách obchoďáků. Vedení radnice by mělo představit jasnou koncepci toho, jak chceme, aby se město rozvíjelo. Chceme mít moderní, ekonomicky zdatné, pro občany přívětivé město a zároveň u toho myslet na životní prostředí, abychom rozvojem neškodili přírodě, či abychom dokonce přírodě ulevili? Tato jasná vize mi pro Lišov chybí. Současné vedení radnice sice dělá hodně a nelze mu upřít zásluhy, ale působí to na mě tak, že se jednotlivé projekty řeší bez vzájemného propojení a návaznosti (možná to je jen mé zdání).
Pojďme si tedy říci, jaký bychom Lišov a jeho místní části opravdu chtěli. Co chceme, aby si člověk, který zde nežije, představil, když se řekne Lišov? Napadne ho skládka, průjezd na cestě z Třeboně do Českých Budějovic, město nábytku. A co dál? Co kdyby se o Lišově lidé z širokého okolí bavili jako o moderním městě, kde umí hospodařit s přírodními zdroji, kde je krásná příroda, lidem se zde příjemně žije a vše, co tam dělají, má hlavu a patu? Prostě aby byl Lišov něčím víc než většina měst. Ideálním nástrojem pro zastupitele, jak získat vhled do toho, co lidé očekávají ve svém městě, je participativní rozpočet. Občané si tak sami mohou říci, co se má z rozpočtu budovat. Nechápu, proč ještě Lišov tento nástroj nepoužívá.
Lišov s místními částmi se rozkládá na obrovském území, kde se nachází nespočet obecních pozemků. Proč by město nemohlo tyto pozemky více využívat pro blaho svých občanů? Ano, je jednoduché například zemědělskou půdu pronajmout jednomu obřímu podniku a o nic se nestarat. Ale neměli by občané větší užitek z toho, kdyby se část půdy nabídla například pro vybudování komunitních zahrad, kde by si mohli sami pěstovat vlastní zdravou zeleninu a ovoce a navíc se setkávat? Takové zahrady jsou v dnešním moderním světě velice oblíbené a přináší jak užitek v podobě produktů, tak také krásné společenské vyžití. Nebo proč tuto půdu neposkytnout mladým lidem, kteří chtějí hospodařit a nemají kde? Tito místní lidé většinou chtějí produkovat kvalitní potraviny, které nabízejí svým spoluobčanům. A profituje z toho celá komunita. Pomohlo by se tím i krajině, do níž by to přineslo tak žádanou biodiverzitu.
Další věcí je koncepce většího propojení města s venkovem. V každé vsi, spadající pod město, se najde výborná parta lidí, která umí pořádat společenské akce, chce něco dělat pro zpestření a zlepšení života na venkově. Ať už jsou to dobrovolní hasiči nebo jiné organizace, proč je více nepropojit? Ideální příležitost by byla při Lišovských slavnostech. Nebylo by lepší ve větší míře zapojit místní spolky, než platit statisíce za sestavení programu slavností anonymní firmě? Vždy se v některé ze vsí najde nějaké zajímavé výročí, které by se mohlo zviditelnit v rámci slavností. Proč neudělat každý druhý rok program slavností v některé vesnici? Bylo by to určitě vítané zpestření.
Asi nejpalčivější téma, které mě dlouhodobě trápí, je kanalizace v místních částech. Přijde vám normální v 21. století nemít kanalizaci a splašky vypouštět bůhví kam? Mně to normální nepřijde. Ano, stálo by to hodně, vybudovat splaškové kanalizace a čističky pro všechny místní části, ale není už pro to dostatečně pokročilá doba?
To jsou jen některé myšlenky, které mne trápí, když se zamyslím nad rozvojem Lišova. Co považuji za nutné, je vypracování jasného konceptu tak, abychom věděli, že když teď vybudujeme něco, za rok na to navážeme něčím jiným. A až tyto projekty dokončíme, bude to sloužit nějak, ale přece dobře všem.
Přeji všem občanům Lišova a místních částí šťastnou ruku při volbách. A hlavně nám všem přeji inspirativní a schopné nové zastupitele.
Ing. Drahoslav Návara
zastupitel města Lišov